Zimní omalovánky

Dvě děti sjíždějí kopec na jedněch dřevěných saních, holčička bruslí na zamrzlém rybníčku lemovaném rákosím a další dvě se koulují zpoza nízkých zídek ze sněhu, mezi nimi skáče pes. Ze zvířat je tu lední medvědice s mládětem na kře, liška mezi břízami a medvěd spící v brlohu. Patří sem i sněhuláci.

Nejmenší zvládnou velké tvary s několika čarami: tři vločky, každou s jiným vzorem, baculatého tučňáka v čepici s bambulí, myšku vykukující z pleteného palčáku nebo sýkorku s hýlem na krmítku. Starší děti si vyhrají se srncem a zajícem u krmelce nebo s roubenkou mezi jedlemi, u jejíž zdi leží hromada dříví.

Sníh je na těchto obrázcích bílý papír, takže ho nevybarvujte. Stačí světle modrou nebo šedou pastelkou lehce přejet jednu stranu závějí, kopce nebo zasněžených jedlí, vždy tu odvrácenou od světla, a krajina dostane hloubku. Barvu si nechte na šály, čepice a červené bříško hýla.

Nejvíc se hodí v lednu, kdy u nás zima bývá nejstudenější, a pak o jarních prázdninách na horách. Ve školce poslouží k povídání o tom, jak zvířata přečkají mráz: medvěd spí v brlohu, myslivci nosí seno do krmelce a ptákům sypeme na krmítko semínka. Doma se k nim děti rády posadí po sáňkování, když se zahřívají u čaje.