Bratři Grimmové

Jacob (1785-1863) a Wilhelm (1786-1859) Grimmové byli především jazykovědci a knihovníci. Pohádky sbírali jako doklad o starém německém jazyce, ne jako čtení pro děti, a teprve když se ukázalo, že je čtou hlavně děti, začal Wilhelm texty vydání od vydání zjemňovat.

První díl Kinder- und Hausmärchen vyšel roku 1812 s šestaosmdesáti pohádkami, druhý o dva roky později se sedmdesáti dalšími, a poslední vydání za jejich života mělo roku 1857 dvě stě jedenáct kusů.

Představa, že chodili po vsích a zapisovali od sedláků, je hezká a není pravdivá. Většinu příběhů slyšeli od vzdělaných známých ve svém okolí, často z rodin francouzských hugenotů. Hansel a Gretel i Šípková Růženka přišly od rodiny Dortchen Wildové, kterou si Wilhelm později vzal.

Celý zbytek života věnovali německému slovníku, kde ke každému slovu psali jeho dějiny. Nedokončili ho. Roku 1837 přišli o místa v Göttingenu, protože se odmítli zavázat přísahou novému králi.