Charles Perrault

Charles Perrault (1628–1703) strávil většinu života ve státní službě a pohádky sepsal až na jejím konci. Přesto právě jeho kniha z roku 1697 rozhodla, jak dnes vypadá Popelka, Šípková Růženka, Kocour v botách nebo Červená Karkulka: ne jako ústní vyprávění, které se pokaždé řekne trochu jinak, ale jako krátký a přesný text.

Úředníkem byl většinu dospělého života. Od roku 1663 dělal pod ministrem Colbertem tajemníka takzvané Malé akademie, z níž se později stala Akademie nápisů a krásné literatury, roku 1671 ho zvolili do Francouzské akademie a v pětapadesáti ho z úřadu odsunuli. Ve sporu o to, jestli jsou starověcí autoři nepřekonatelní, se postavil za ty současné. Jeho bratr Claude byl architekt a podílel se na podobě Louvru.

Kniha Histoires ou contes du temps passé vyšla, když bylo Perraultovi devětašedesát, autorovo jméno na titulním listu chybělo a věnování podepsal jeho syn Pierre Darmancour. Brzy se jí začalo říkat jinak: Contes de ma mère l’Oye, tedy Pohádky matky Husy.

Perrault ty příběhy nevymyslel. Vzal, co se v jeho době vyprávělo, a napsal to tak, aby to vydrželo: úsporně a s veršovaným ponaučením na konci.