Božena Němcová

Božena Němcová (1820–1862) byla spisovatelka českého národního obrození, autorka Babičky a Divé Báry. Pohádky psala i sbírala: poslouchala, jak je vyprávějí lidé na venkově, a převyprávěla je po svém.

Narodila se jako Barbora Novotná, podle tradičního data v roce 1820 ve Vídni. Dětství prožila v Ratibořicích u České Skalice, kde její otec pracoval u koní na panství kněžny Zaháňské. S rodinou žila i babička Magdalena Novotná, která ji silně ovlivnila a kterou později vylíčila v Babičce. Do školy chodila v České Skalici, potom tři roky žila ve Chvalkovicích, kde se učila německy.

V roce 1837 se provdala za Josefa Němce, o mnoho staršího celního úředníka, a měli spolu čtyři děti, Hynka, Karla, Theodoru a Jaroslava. Manželství nebylo šťastné a manželova služba rodinu často stěhovala: do Josefova, Litomyšle, Polné a v roce 1842 do Prahy. Tam ji V. B. Nebeský a K. J. Erben povzbudili, aby psala česky, a 5. dubna 1843 vyšla v Květech její první báseň Ženám českým.

V letech 1845 až 1847 žila v Domažlicích. Psala tam pohádky a hlavně v zimě na přelomu let 1845 a 1846 sbírala vyprávění z chodských vesnic. Vyprávět uměla výborně a přátelé ji přemlouvali, aby pohádky zapisovala. Od července 1845 jí Jaroslav Pospíšil vydával po sešitech Národní báchorky a pověsti, její první vlastní knihu. První dva sešity obsahují pohádky, které vymyslela sama, další vycházejí z toho, co slyšela na severovýchodě Čech a na Chodsku. V padesátých letech k nim přibyly slovenské pohádky a pověsti z jejích cest na Slovensko.

Smolíčka pacholíčka otiskla v roce 1857 pod názvem O Smolíčkovi ve Štěpnici, příloze školního časopisu Škola a život, pod značkou N. B. V záhlaví stojí, že jde o pohádku od Domažlic, kterou matky a chůvy obyčejně vypravují dětem. Bytosti, které v ní vystupují, nazvala jeskyňky a sama k tomu v závorce připsala otázku, zda nejde o jezinky.

Většinu života prožila v chudobě a po roce 1848 ji sledovala policie. V roce 1853 jí na tuberkulózu zemřel syn Hynek. Od roku 1861 byla vážně nemocná a zemřela v Praze 21. ledna 1862, den poté, co dostala první sešit druhého vydání Babičky. Pochována je na Vyšehradě.