Přeskočit na obsah
Mladík klečí u lesního jezírka obklopený vděčnými tvory, na vodě kachny, u nohou mravenci a nad hlavou roj včel.

Včelí královna

Bratři Grimmové

4 min čtení od 5 let

Hlupáček nedá starším bratrům rozhrabat mraveniště, upéct kachny ani udusit včely. Pak dojdou k zámku s kamennými koňmi ve stájích, kde není živé duše. Na kamenné desce stojí, že se do západu slunce musí v mechu najít tisíc perel, jinak se hledač promění v kámen.


Byli jednou tři královští synové. Dva nejstarší se vydali do světa za dobrodružstvím, ale žili si tam tak divoce a bezstarostně, že na cestu domů docela zapomněli.

Nejmladšímu z bratrů říkali Hlupáček. Když se ti dva dlouho nevraceli, sebral se a šel je hledat. Prošel mnoho krajů, a když je konečně našel, oba se mu vysmáli.

„Ty se chceš protloukat světem?“ posmívali se mu. „Jsme mnohem chytřejší než ty, a ani nám se to nepovedlo.“

Přesto ho vzali s sebou a šli dál všichni tři pohromadě.

Cestou došli k mraveništi. Oba starší bratři je chtěli rozhrabat a dívat se, jak mravenci ve strachu pobíhají a odnášejí svá vajíčka.

„Nechte ta zvířátka na pokoji,“ řekl Hlupáček. „Nedovolím, abyste je rušili.“

Šli dál a přišli k jezeru, na kterém plavalo plno kachen. Bratři jich chtěli pár chytit a upéct.

„Nechte ta zvířátka na pokoji,“ řekl Hlupáček. „Nedovolím, abyste je zabíjeli.“

Nakonec našli ve starém stromě včelí úl. Medu v něm bylo tolik, že stékal po kmeni dolů. Bratři chtěli pod stromem rozdělat oheň a včely kouřem udusit, aby si med mohli vzít.

„Nechte ta zvířátka na pokoji,“ řekl Hlupáček. „Nedovolím, abyste je upálili.“

Šli a šli, až stanuli před zámkem. Ve stájích tam stáli samí kamenní koně a v celém zámku nebylo vidět živou duši.

Tři mladíci v hnědých halenách vcházejí pod obloukem na nádvoří zámku, kde v modravém šeru stojí dlouhá řada koní ze šedého kamene.

Prošli jeden sál za druhým, až úplně na konci došli ke dveřím, na kterých visely tři zámky. Uprostřed dveří bylo malé okénko a tím se dalo nahlédnout do komnaty.

U stolu tam seděl malý šedivý mužíček. Zavolali na něj jednou, zavolali podruhé, ale neslyšel. Teprve když zavolali potřetí, vstal, odemkl všechny tři zámky a vyšel k nim.

Neřekl ani slovo. Zavedl je k bohatě prostřenému stolu, a když se najedli a napili, odvedl každého do jeho vlastní ložnice.

Ráno přišel šedivý mužíček k nejstaršímu bratrovi, pokynul mu a dovedl ho ke kamenné desce. Byly na ní vytesány tři úkoly. Kdo je splní, vysvobodí zámek z kouzla.

První úkol zněl: v lese pod mechem leží tisíc perel královské dcery a všechny se musí do západu slunce najít. Kdyby chyběla jediná, promění se v kámen ten, kdo je hledal.

Nejstarší bratr hledal celý den, a když se slunce sklánělo k obzoru, měl jich sotva sto. Stalo se, co stálo na desce, a zůstal z něj kámen.

Druhý den se do toho pustil prostřední bratr. Nevedlo se mu o mnoho lépe. Našel dvě stě perel a zkameněl také.

Pak přišla řada na Hlupáčka. Prohledával mech kousek po kousku, ale perly byly droboučké a dobře schované a práce šla pomalu. Nakonec si sedl na kámen a rozplakal se.

A jak tam tak seděl, přiběhl mravenčí král, ten, kterému cestou zachránil život, a přivedl s sebou pět tisíc mravenců. Netrvalo dlouho a ti maličcí snesli všechny perly na jednu hromádku.

Mladík sedí na kameni v lese, obličej schovaný v dlaních, a po mechu k němu proudí stovky mravenců, kteří snášejí na hromádku bílé perly.

Druhý úkol byl vylovit z jezera klíč od princezniny ložnice. Sotva Hlupáček přišel k vodě, připlavaly kachny, které předtím zachránil, ponořily se a klíč z hlubiny vynesly.

Třetí úkol byl ze všech nejtěžší. V ložnici spaly tři královy dcery a Hlupáček měl poznat, která z nich je ta nejmladší a nejmilejší.

Podobaly se jedna druhé jako vejce vejci a nelišily se ničím než tím, že si každá před spaním pochutnala na něčem jiném: nejstarší na kousku cukru, prostřední na kapce sirupu a nejmladší na lžičce medu.

Tu přiletěla včelí královna, ta, jejíž včely Hlupáček ochránil před ohněm. Obletěla ústa všech tří a nakonec usedla na rty té, která jedla med. Tak Hlupáček poznal tu pravou.

V komnatě ozářené jedinou svíčkou spí vedle sebe tři podobné sestry a u rtů té třetí sedí včela; mladík stojí vzadu v tmavých dveřích.

V tu chvíli kouzlo pominulo. Celý zámek se probral ze spánku a každý, kdo byl z kamene, dostal zase svou lidskou podobu. Ožili i oba Hlupáčkovi bratři.

Hlupáček se oženil s nejmladší a nejmilejší a po smrti jejího otce se stal králem. A jeho dva bratři si vzali zbylé dvě sestry.

Jak se vám pohádka líbila?

Převyprávěla Talerie, zdroj: Kinder- und Hausmärchen (otevře se v novém okně) Volné dílo

Podobné pohádky

Popelka

9 min čtení od 6 let

Sněhurka

10 min čtení od 7 let

O této pohádce

Včelí královna pochází ze sbírky bratří Jacoba a Wilhelma Grimmů, kteří ji zaznamenali podle vyprávění z Hesenska; od koho ji měli, neuvádějí. Poprvé se objevila v berlínském prvním vydání Dětských a domácích pohádek z roku 1812 jako druhý ze čtyř krátkých příběhů pod číslem 64 se společným názvem Von dem Dummling.

Od vydání z roku 1819 stojí samostatně jako pohádka číslo 62. Děj zůstal v roce 1857 stejný jako v roce 1812, bratři upravovali jen jednotlivé věty a slova. Náš text vychází ze 7. vydání (Göttingen 1857), které bratři připravili jako poslední; dodnes platí za standardní znění.

První a poslední vydání: co bratři upravili

18121857
Místo ve sbírceč. 64 Von dem Dummling, část IIč. 62, s vlastním názvem
Dějtři zvířata, tři úkoly, svatbabeze změny
Hlupáčkova slova„laßt die Thiere in Fried…“„laßt die Thiere in Frieden…“
Šedivý mužíčekvstane a vyjde venvstane, odemkne zámky a vyjde
Klíč od ložniceprincezny (Prinzessin)královy dcery (Königstochter)
Jak poznat sestrypodle sladkostí a podle dechupodle sladkostí snědených před spaním
Kdo pozná pravou„der Prinz“„der Königssohn“
Zobrazit více
Nechte ta zvířátka na pokoji Nedovolím, abyste je rušili.
Grimmové, 1857: laßt die Thiere in Frieden, ich leids nicht, daß ihr sie stört.

Jak to vypráví náš text

Vyprávíme celý děj vydání z roku 1857 a nic z něj nevynecháváme. Hlupáček je jen přezdívka, u Grimmů der Dummling; vlastní jméno v pohádce nemá nikdo, ani princezny, ani šedivý mužíček. Mravenci, kachny a včely nemluví a nic neslibují, prostě přijdou, když je jich třeba. Včelí královna obletí ústa všech tří spících sester a usedne na rty té, která jedla med. Kdo zámek začaroval a kdo je mužíček, neříkají Grimmové ani my.

Starší bratři chtějí mravence vyděsit, kachny upéct a včely udusit kouřem, a když nesplní první úkol, zkamení. Na konci oba ožijí a vezmou si dvě starší sestry, takže dětem lze předem říct, že dobře dopadnou i oni. Pohádka jen krátce zmíní, že po smrti otce sester se králem stal Hlupáček; jak otec zemřel, neříká.

Příbuzné pohádky a jedna záměna

V roce 1812 stála Včelí královna pod jedním číslem se Zlatou husou a hrdina obou našich českých textů má stejnou přezdívku, Hlupáček. Grimmové sami poznamenali, že Včelí královna má mnoho společných motivů s pohádkou Herr Fix-und-fertig, kterou jim podle Bolteho a Polívky vyprávěl vysloužilý dragounský strážmistr Friedrich Krause; v ní pomáhají chudému vojákovi ptáci, ryba a havrani. Bolte a Polívka uvádějí i český zápis ze sbírky Malého se stejnými třemi zvířaty i úkoly: sebrat perly z trávy, vylovit klíč z jezera a poznat nejmladší sestru. Úkol přebrat rozsypaná zrnka sledují až k Apuleiovu příběhu o Psyché a připomínají i Popelku bratří Grimmů.

Z české tradice sem patří Erbenova Zlatovláska z roku 1859. Jiříkovi v ní mravenci sesbírají z trávy princezniny perly a pravou nevěstu mezi dvanácti zahalenými pannami mu ukáže moucha, ne včela. Erbenova Zlatovláska na našem webu není; naše Zlatovláska a tři medvědi je úplně jiná pohádka.

Zdroje

Dobové texty

Odborný komentář

Katalog

Údaje jsme v těchto zdrojích ověřili 30. října 2026.

Omalovánky k vytisknutí

Kde ještě tuto pohádku najdete