
Osiřelá holčička dá cestou hladovému muži svůj poslední chléb a třem dětem čepici, živůtek i sukýnku. V tmavém lese dá holčička jinému dítěti i svou košilku, a vtom se z nebe snesou hvězdy, v trávě se z nich stanou lesklé stříbrné tolary a ona má najednou novou košilku z nejjemnějšího plátna, do které si je posbírá.
Byla jednou jedna holčička, které umřel tatínek i maminka. Zůstala na světě docela sama a byla tak chudá, že neměla ani komůrku, kde by bydlela, ani postýlku, kde by spala.
Nezůstalo jí nic než šaty, které měla na sobě, a kousek chleba v ruce. Ten jí dal někdo, komu jí bylo líto.
Byla to hodná a zbožná holčička. A protože ji celý svět opustil, vydala se s důvěrou v Pánaboha ven do polí.
Cestou potkala chudého muže.
„Dej mi prosím něco k jídlu,“ poprosil. „Mám takový hlad.“
Holčička mu podala celý svůj kousek chleba, do posledního drobku.

„Ať ti to Pánbůh požehná,“ řekla a šla dál.
Za chvíli potkala dítě, které plakalo.
„Zebe mě do hlavy,“ naříkalo. „Dej mi něco, čím si ji přikryju.“
Holčička si sundala čepici a dala mu ji.

Ušla kus cesty a potkala další dítě. Nemělo na sobě živůtek a třáslo se zimou. O nic neprosilo, ale holčička si svůj živůtek svlékla a dala mu ho.
O kousek dál ji zastavilo další dítě a poprosilo o sukýnku. I tu holčička dala.
Nakonec došla do lesa. Mezi stromy už byla tma. A tam čekalo poslední dítě a prosilo o košilku.

Holčička se zastavila.
„Je tmavá noc a nikdo mě tady neuvidí,“ pomyslela si. „Košilku klidně můžu dát.“
Svlékla si ji a dala ji i jemu.
Tak stála v tmavém lese a neměla už vůbec nic, ani nitku na sobě.
A vtom se z nebe začaly snášet hvězdy. Padaly a padaly, a jak dopadly do trávy, byly z nich samé lesklé stříbrné tolary.
A přestože holčička svou košilku darovala, měla najednou novou. Byla z toho nejjemnějšího plátna.
Do ní si tolary posbírala a byla bohatá po celý svůj život.
Převyprávěla Talerie, zdroj: Kinder- und Hausmärchen (otevře se v novém okně)Licence: Volné díloText můžete kopírovat, upravovat a používat, jak chcete. Odkaz na Talerii potěší, povinný není.CC0 1.0 (otevře se v novém okně)

