Pohádky o přátelství

Brémští muzikanti se dají dohromady až cestou. Osel potká u cesty udýchaného psa, pak kočku s otupělými zuby a nakonec kohouta, kterého chtějí dát do polévky, a každého pozve do Brém k muzice. Spolu pak přečkají i noc v lese: osel se psem spí pod stromem a kohout vyletí až na samou špičku stromu.

Sněženka a Růženka si slíbí, že se nikdy neopustí, a kamkoli jdou spolu, drží se za ruce. Kamaráda si udělají i z medvěda: válejí ho sem a tam, bušijí do něj lískovým prutem, a když to přeženou, medvěd na ně volá, ať ho nechají naživu. Závoru pak večer nezastrčí, dokud medvěd nepřijde.

Kaj a Gerda nejsou sourozenci, ale bydlí naproti sobě v podkroví a přes okap přecházejí od okna k oknu pod oblouk z růží. Když Gerda Kaje hledá, najde ještě jednu přítelkyni: malá loupežnice jí pustí soba a dá jí matčiny rukavice, jen rukávník si nechá, protože je moc hezký. Sněhová královna se hodí od šesti let.

Ve Šťastném princi se spřátelí socha s vlaštovkou, která se u ní chtěla zastavit jen na jednu noc. Když princ kvůli chudým oslepne, vlaštovka se rozhodne zůstat u něj napořád a celý den mu vypráví o rudých ibisech na Nilu a o sfinze v poušti. Nakonec umrzne, a o tom konci je dobré si s dítětem promluvit.