Pod vrchem Wawel žije drak, který na jedno posezení spolyká tři kusy dobytka. Krakované mu každé ráno přivádějí tři telata, aby si nechodil pro víc. Ševec Skuba ale ví, jak by se dalo drakovi vyzrát.
Pod vrchem Wawel, na kterém dnes stojí krakovský hrad, žil kdysi veliký drak. Měl v kopci hlubokou jámu a z ní vylézal, kdykoli dostal hlad.
Hlad míval pořád. Na jedno posezení spolykal tři kusy dobytka, a když mu dobytek nestačil, odnášel i lidi a požíral je. Krakované si nevěděli rady. Nakonec mu museli platit daň: každé ráno mu před jámu přiváděli tři telata nebo tři berany, aby si nechodil pro víc.
Městu pod Wawelem tehdy vládl Krak. Jednou za ním přišel ševec jménem Skuba a řekl mu, jak by se dalo drakovi vyzrát.
„Pane králi, dejte stáhnout kůži z telete, nacpěte ji sírou a pořádně ji zašijte,“ radil mu. „Drak si bude myslet, že je to tele jako každé jiné.“
Krak ho poslechl. Kůži nacpali sírou a zašili tak, že vypadala jako spící tele. Brzy ráno ji položili před dračí jámu, tam, kam lidé jindy přiváděli daň.
Drak vylezl ven a uviděl tele. Ani nezaváhal. Myslel si, že je to jeho ranní daň, a spolkl tele celé naráz.
Síra v něm začala doutnat a doutnala dlouho. Uvnitř ho pálilo čím dál víc, a tak se drak dal do pití. Pil vodu a pil, nemohl přestat, až z toho pošel.
Krak pak Skubu bohatě obdaroval a postaral se, aby mu už do smrti nic nechybělo.
Pod hradem na Wawelu je ta jáma dodnes a říká se jí Dračí jáma.
Převyprávěla Talerie, zdroj: Podania i legendy polskie, ruskie i litewskie (otevře se v novém okně) Volné dílo Text můžete kopírovat, upravovat a používat, jak chcete. Odkaz na Talerii potěší, povinný není. CC0 1.0 (otevře se v novém okně)