Stařenka vsadí do pece perníkového chlapečka, a sotva otevře dvířka, panáček vyskočí ven a utíká pryč, co mu nohy stačí. Panáček uteče všem, kdo se za ním pustí, jenže liška umí běhat opravdu rychle: dožene ho a z panáčka je nejdřív čtvrtina pryč, pak půlka, až nakonec nezbude nic.
Na kraji lesa stál malý starý domek a v něm bydlel stařeček se stařenkou. Měli se rádi a nic jim nescházelo. Jen jedno jim chybělo: nikdy neměli dítě, a moc, moc si ho přáli.
Jednou stařenka pekla perník. Rozválela těsto, vykrájela z něj hvězdy a srdíčka, a z posledního kousku vykrojila malého chlapečka. Dala mu oči z bílé polevy, knoflíky z rozinek a vsadila ho do pece.
Za chvilku se šla podívat, jestli je perník hotový. Sotva otevřela dvířka, perníkový panáček vyskočil ven a rozběhl se pryč, co mu nohy stačily.
„Stařečku, honem!“ volala stařenka. „Utíká nám!“
Oba se pustili za ním, seč jim staré nohy stačily. Ale chytit ho nedokázali.
Panáček doběhl ke stodole, kde mlatci mlátili obilí. Cestou na ně zavolal:
Utekl jsem stařence,utekl jsem stařečkovi,a uteču i vám, uteču!
Mlatci odhodili cepy a hnali se za ním. Běželi rychle, ale panáčka nedohonili.
Běžel dál, až doběhl na pole, kde sekáči kosili obilí. I na ně zavolal:
Utekl jsem stařence,utekl jsem stařečkovi,mlatcům ve stodole,a uteču i vám, uteču!
Sekáči odložili kosy a rozběhli se za ním, ale chytit ho taky nedokázali.
Běžel dál, až potkal krávu. Zavolal i na ni:
Utekl jsem stařence,utekl jsem stařečkovi,mlatcům ve stodole,sekáčům na poli,a uteču i tobě, uteču!
Kráva se hned rozeběhla, ale panáčka nedohonila.
Kousek za ní stálo u plotu prase. Panáček na ně zavolal:
Utekl jsem stařence,utekl jsem stařečkovi,mlatcům ve stodole,sekáčům na poli,krávě,a uteču i tobě, uteču!
Prase běželo, jak umělo, ale chytit ho také nedokázalo.
A tak panáček běžel dál a smál se, protože mu ještě nikdo nestačil. Až mu do cesty přišla liška. I na ni zavolal:
Utekl jsem stařence,utekl jsem stařečkovi,mlatcům ve stodole,sekáčům na poli,krávě i praseti,a uteču i tobě, uteču!
Liška neřekla nic a rozběhla se. A lišky, ty umějí běhat opravdu rychle. Netrvalo dlouho a panáčka dohonila. A pak se do něj pustila.
„Ach jé,“ ozval se panáček, „už je ze mě čtvrtina pryč!“
A po chvíli: „Už je ze mě půlka pryč!“
A pak: „Už jsou ze mě tři čtvrtiny pryč!“
A nakonec docela tiše: „Už jsem celý pryč!“
A víc už perníkový panáček nikdy nic neřekl.
Převyprávěla Talerie, Zdroj: St. Nicholas (otevře se v novém okně)
Licence: Volné díloText můžete kopírovat, upravovat a používat, jak chcete. Odkaz na Talerii potěší, povinný není.CC0 1.0 (otevře se v novém okně)
